Žilní trombóza a plicní embolie u psychiatrických nemocných
MUDr. Radovan Malý, Ph.D., MUDr. Jiří Masopust, Ph.D.ISBN 978-80-204-2240-8
Formát B5, 156 × 232 mm, 172 stran, barevně, vazba pevná
Doporučená cena 350 Kč
Specializace – Psychiatrie, Interní medicína, Hematologie, Angiologie, Kardiologie, Neurologie, Farmakologie, Všeobecné lékařství
Anotace
Předkládaná monografie je určena nejen psychiatrům, angiologům, internistům a hematologům, ale i praktickým lékařům a dalším specialistům, kteří se ve svých ordinacích setkávají s klinickými projevy tromboembolické nemoci (TEN) a jejími následky.
Autoři se věnují nejnovějším poznatkům o patofyziologii TEN, její diagnostice, prevenci a léčbě zejména u rizikových pacientů, kam patří i řada duševně nemocných.
Vysvětlen je též postup, jak lze poměrně snadno vyhodnotit výši rizika TEN na základě vypracovaného skórovacího systému, založeného na získání anamnestických a klinických údajů.
Zajímavé jsou i výsledky vlastních pozorování a vědeckého výzkumu (např. studie ANTRE – ANtipsychotika, Trombóza, Embolie) zaměřeného na prevalenci TEN u schizofreniků. Můžeme se zde s překvapením dočíst, že se nejedná o raritní výskyt, ale o poměrně často se vyskytující komplikaci spojenou s vyšší aktivitou oxidativního stresu a následným rozvojem kardiometabolického rizika u těchto nemocných.
Samozřejmě nechybí ani přehled nejnovější literatury věnované této problematice. Vše doplňuje řada názorných schémat, tabulek, obrázků a grafů.
Snahou autorů je upozornit na fakt, že prevence TEN by dnes neměla být systematicky prováděna pouze u operovaných nemocných a u rizikových pacientů hospitalizovaných na interních či onkologických odděleních, ale také u psychiatricky nemocných po vyhodnocení jejich individuálního rizika TEN.
Monografie tak bezpochyby vyplní zatím prázdné místo v naší odborné literatuře věnované výskytu tromboembolické nemoci.
Recenze knihy Žilní trombóza a plicní embolie u psychiatrických nemocných
Na první pohled by se podle titulu zdálo, že předkládaná monografie je určena především psychiatrům. Při seznámení se s celým obsahem je však třeba uvést, že bude přínosem i pro angiology, internisty, hematology a praktické lékaře i další specialisty, kteří se ve svých ordinacích setkávají s klinickými projevy tromboembolické nemoci (dále TEN) a jejími následky. Upozorňuje nejen na obecná rizika spojená s trombofilií spjatá s dědičnými a získanými příčinami, ale i na její komplikace. Poukazuje jak na nejnovější poznatky o patofyziologii TEN, její diagnostice a léčbě, tak i na to, jak lze dnes TEN předcházet při využití farmakologické prevence (zejména nízkomolekulárními hepariny) a dalších opatření, především u rizikových nemocných, kam patří i řada duševně nemocných. Uvádí i postup, jak lze na základě vypracovaného skórovacího systému založeného na získání anamnestických a klinických údajů u psychiatrických nemocných poměrně snadno vyhodnotit výši rizika TEN, které je ohrožuje.
Autoři se tak pokusili doplnit zatím prázdné místo v naší odborné literatuře věnované výskytu TEN u psychiatricky nemocných a je třeba říci, že se jim to podařilo.
V monografii nalezne čtenář nejen přehled nejnovější literatury věnované této problematice, ale jsou zde uvedeny i výsledky vlastních pozorování a vědeckého výzkumu (např. studie ANTRE – ANtipsychotika, Trombóza, Embolie) zaměřeného na prevalenci TEN u schizofreniků a jejím vztahům jak k vlastnímu onemocnění, tak i k léčbě. Můžeme se s překvapením dočíst, že se nejedná o raritní výskyt, ale o poměrně často se vyskytující komplikaci spojenou nejen s vlastním onemocněním, jež je podle posledních studií spjato s vyšší aktivitou oxidativního stresu a rozvojem kardiometabolického rizika. V předkládané monografii to autoři originálně dokazují nejen na základě nálezu zvýšených hladin solubilního P-selektinu v obvodové krvi, markeru aktivace krevních destiček a zejména dysfunkce endotelu, ale také obezity a zvýšené hladiny hsCRP spojených jak s rizikem kardiovaskulárních chorob, tak žilních tromboembolických příhod u schizofreniků. Poukazují také na vedlejší následky léčby antipsychotiky, z nichž některá jsou spjata s dysbalancí imunitního systému a vznikem antifosfolipidového syndromu. Zejména se jedná o chlorpromazin a podobné léky. Antifosfolipidový syndrom je zde probrán nejen z hlediska rizika TEN jak v systému žilním, tak i arteriálním, ale je tu popsána i jeho diagnostika spolu s uvedením příslušných laboratorních testů, které je třeba vyšetřovat u léčených pacientů při pátrání po antifosfolipidovém syndromu.
Výsledky vlastní studie, ale i fakta uvedená autory čerpající z přehledu publikací v našem a světovém písemnictví přesvědčivě dokazují, že prevence TEN (farmakologická nebo aspoň mechanická) by dnes neměla být systematicky prováděna pouze u operovaných nemocných a rizikových pacientů hospitalizovaných na interních odděleních nebo na onkologii, jak se tomu již děje, ale také u psychiatricky nemocných po vyhodnocení jejich individuálního rizika TEN.
prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc.
Trombotické centrum VFN a 1. LF UK v Praze